Rozhovor s Ginnifer Goodwin pro LA Times

9. března 2012 v 14:22 | Cenicienta |  Interviews
Článek jsem překládala já - a díky nějaké chybě v systému dokonce na dvakrát. Takže pokud byste z nějakého důvodu chtěli třeba i jen část použít, prosím, uveďte zdroj.

Už potkala svého vysněného prince a přesto musí o svůj šťastný konec bojovat. V seriálu "Once Upon a Time" hraje Ginnifer Goodwin pohádkovou výstost (ačkoli zakletou výsost) - Sněhurku, a její zakleté alter-ego, Mary Margaret. A každý týden je nám při sledování tradičního příběhu mezi ní a Princem Charmingem / Davidem Nolanem (oba hraje Josh Dallas) na omdlení.
Ale kouzlo nefunguje jen na tenhle okouzlující pár - i další pohádkové postavy dostanou svůj prostor. Zrovna minulý týden jsme se dozvěděli, proč se stal Rejpal Rejpalem. A v epizodě, která nás čeká teď, uvidíme Červenou Karkulku, jak bojuje za svou pravou lásku. Ale nejprve se setká se Sněhurkou a věci začnou být trochu krvavé.
Ginnifer Goodwin si našla čas a udělala rozhovor s LA Times.
Bylo těžké přejít z seriálu, jako byl "Big Love" k tomuhle - spíše rodinnému - dramatu?
Do tohohle seriálu jsem šla, protože je to seriál, který bych pravidelně sledovala, i kdybych v něm nebyla. "Big Love" bude navždy patřit obrovský kus mého srdce. Jak ale řekl můj agent, když jsme četli scénář k Once Upon a Time: Tohle je můj Harry Potter. Takhle uspokojuji své osmileté já, které ve mě pořád žije a které mě už třiatřicet let žádá, abych si zahrála disneyovskou princeznu. Miluju tenhle žánr, a myslím, že naši tvůrci, kteří pohádky ve své hlavě vždy trochu přetočí, vypráví příběh v tak novém smyslu, že mi to jako herečce dovolilo zatnout svaly a ponořit se do toho, protože vím, že podobná příležitost se mi už nikdy nemusí naskytnout. Je to svět, ve kterém je vše možné, protože jsme vytvořili svět s úplně novými pravidly. A hraju víc, než jen jednu postavu - a jak často se tohle stává? Takže tyhle výzvy vážně stojí za to. Je to o sto procent větší výzva, než "Big Love". Myslím, že "Big Love" bylo pro úplně jinou část mého já. Taky mi připadá, že jsem v "Big Love" hrála svým způsobem dítě. A v tomhle seriálu hraju ženu, do jejíž cesty jsou vkládány magické překážky, které jsou trochu mimo mé lidské zkušenosti. To vážně podněcuje mou představivost, aby pracovala přesčas.

Zmínila jsi, že dítě uvnitř tebe vždy chtělo, aby jsi hrála princeznu. Byla Sněhurka vždycky tou princeznou, kterou jsi chtěla hrát?
Ach, ano! Myslím, že jako dítě jsem jí milovala z estetických, povrchních důvodů - protože to byla princezna brunetka. Ale nemůžu říct, že by to byla moje nejoblíbenější animovaná pohádka od Disney. V poslední době jsem se vždy chodila dívat na nově natočené animované pohádky. Vždycky jdu do El Capitan v LA a dívám se na ně na té obrovské obrazovce. A pak si to koupím na DVD. Když jsem viděla Sněhurku - ještě předtím, než se mi scénář k Once dostal do rukou - viděla jsem ten film velmi objektivně. Říkala jsem si, že i když tu princeznu zbožňuju a zbožňuju všechno, co představuje, myslím, že to není ten nejzábavnější film od Disney.

Co je zatím tvůj nejoblíbenější příběh v Once Upon a Time? Jak se Rejpal stal Rejpalem?
Jsem hlavně nakloněná k příběhu Sněhurky a jejího prince, proto jsem do toho taky šla. Když si tedy odmyslím tenhle příběh, kterého jsem tak ráda součástí, řekla bych, že zbožňuju příběh Rampelníka a Belle. Líbí se mi ten nápad, že on je Zvíře - a tím chci říct, proč by nebyl? V tom příběhu neexistuje nic, co by naznačovalo, že on by tím Zvířetem nemohl být.


A co všechny ty problémy, kterým musí čelit David a Mary Margaret? To je ještě horší, než Ross a Rachel!
Miluju jejich příběh. Je to frustrující to hrát, a jako divák házím věci na televizi. Ale zároveň si myslím, že se s tím dá ztotožnit. A tím nemyslím to, že se lidé často ocitnou v situaci, kdy jsou zamilovaní do ženatého muže.

Nebo do mužů typu brzo-se-budou-ženit, jako v "Something Borrowed".
Nebo "Walk the Line" ... nebo "Big Love" Bože. Víte, někdo mi nedávno řekl, jak jsou moje postavy vždy zapletené do těchto aférek. Ale já ty aféry neomlouvám!
Ale myslím, že to, čím si procházejí David a Mary Margaret - s tím se dá ztotožnit. Oni jsou párem, který si do vlastní cesty hází překážky. Přišla jsem na to, že jako herečka vzkvétám, když prozkoumávám její osobnost a jejich vztah. Je to zajímavé, protože vím, že v publiku proběhlo několik negativních reakcí na to, co David dělá...

Jsou naštvaní, protože je ženatý, že?
Ano. Ale lidé zapomínají na to, že je zakletý. Jde o to, že tenhle pár bude mít na své cestě pořád nějaké překážky, protože jsou zakletí. To je ten rozdíl mezi nimi a jejich pohádkovými příběhy. V pohádkovém světě jsou překážky vždy do cesty pokládané někým jiným. Ve Storybrooke - stejně jako v našem světě - si lidé vkládají překážky do cesty sami. A myslím, že Mary Margaret je tak závislá na zklamání, že sama sebe vrhá do situací, které jsou nemožné a které jí udělají téměř šťastnou. Jejím prokletím - způsobeném Zlou Královnou - je, že když už téměř dosáhne svého šťastného konce, najde nějaký způsob, jak z toho všeho udělat něco špatného a jak tyhle věci od sebe odebrat.
Myslím, že by měla Davidovi odpustit a více se vžít do jeho situace. Udělal chybu, ale je to dobrý muž a jen se snažil, aby nikoho nezranil. Nechtěl svou ženu zranit tím, že by jí řekl, že v jeho životě figuruje jiná žena. I když ta je vlastně jeho žena. Sněhurka je jeho žena, a s Kathryn ve skutečnost nemá žádný vztah, protože jeho vzpomínky na ní jsou falešné. Ale to je jen dalším příkladem toho, jak Mary Margaret drží sama sebe od jejího štěstí, protože místo toho, aby vyrostla a dovolila sama sobě kompromis ve vztahu, tak jak by to měla udělat, aby byli všichni šťastní, má histerickou reakci. Když vidí jen náznak konfliktu, začne od sebe lidi odtahovat. A to je tou kletbou. A Davidovou kletbou je, že je nejistý a je paralyzován vinnou - tolik mu záleží na tom, aby udělal tu správnou věc, že to nakonec všechno pokazí. Připadá mi, že přibrzdí, vždycky když vidí, že hrozí, že by někoho mohl zranit.

Víme, jak Henry získal tu knihu - od tebe. Ale zjistíme, jak se k té knize dostala Mary Margaret?
Tohle jsme ještě neprozkoumali, a nemůžu nic odhadovat, protože když tu budu spekulovat, zjistím, že to je nakonec úplně jinak. Ale určitě to bude jedna z klíčových věcí. Předpokládám, že jí vždycky měla a že to nebylo nic vyjímečného, protože vážně nevím, co v tomhle případě tvůrci vymysleli.

Předtím, než jsi po té roli skočila, hledala jsi hodně informací. Kdo myslíš, že zatím nejlépe předvedl Sněhurku?
Viděla jsem každý film, ve kterém vystupovala Sněhurka, protože jsem si říkala, že bych od pár lidí mohla něco ukrást. Nejvíc se mi líbila Elizabeth McGovern v "Faerie Tale Theatre". Myslím, že to bylo zatím nejlepší převyprávění toho příběhu. Četla jsem i různé verze, protože to není jen příběh napsaný bratry Grimmy. Je to příběh, který je starší než se vůbec dá vystopovat. Je možné, že je to příběh založený na skutečném příběhu princezny, která se jmenovala Maria Sophia Margarita. Co mě naprosto dostalo bylo, když jsem volala tvůrcům seriálu - ještě než jsme začali s natáčením - a řekla jim "Líbí se mi, jak jste jí pojmenovali Mary Margaret, po té ženě, která byla nejspíš inspirací pro Sněhurku," a oni na to: "O čem to mluvíš?". Tak jsem jim řekla, že to určitě museli najít na internetu - některé ze stránek si sice musíte dát do překladače, protože jsou v ruštině, nebo tak v něčem - ale řekla jsem jim, že Mary Margaret určitě vznikla na základě Marie Sophie Margarity. A oni: "Ne, vážně, o čem to mluvíš?"

Takže sis toho našla víc, než (tvůrci) Edward Kitsis a Adam Horowitz?
Ha! Asi ano - pokud se to tedy týká téhle části - pak možná. Chci říct, naprosto původně měla být tahle postava jeptiška, proto má dvě jména. A pak jsme se rozhodli, že nebude jeptiška, ale zůstali jsme u tohoto jména. Ale co mi pomohlo nejvíc bylo to, že jsme se všichni podíleli o knížky. A to, co mě nejvíc ovlivnilo byly analýzy pohádek. Existují knížky, které u každé pohádky rozluští její význam v době, ve které byla vyprávěná. A to mi přišlo fascinující. Když jsem to četla, četla jsem o Sněhurčině ješitnosti a o jejích bojích s její matkou - nebo zlou macechou - a to vážně změnilo můj pohled na Sněhurku a pohled na to, co ten příběh měl vážně říct. Protože pak jsem viděla Sněhurku tak trochu jako rozmazleného spratka, který si hlídal pozornost, kterou u svého tatínka vyhrál nad jeho novou ženou. Verze Grimmů vypráví o Sněhurčině ješitnosti a o tom, jak není schopná odmítnout nádherné věci, které jí čarodějnice nabízí. Byla uvězněná její vlastní krásou. A to, co chtěl tento příběh do světa vyslat je to, že její vlastní marnivost jí mohla zabít. Ten nápad se mi moc líbí a je to jemnou součástí mého podání.

Naštvalo tě, že jsi nedostala ten typický Disneyovský kostým pro Sněhurku, který ale některé jiné princezny dostaly?
Nenašvalo. Přemýšlela jsem nad tím, a mimochodem, jsem si jistá, že oni s tím taky experimentovali. Ale když jsem se do toho procesu přidala já, už jsme tam měli designerku kostýmů a dohodli jsme se na tom, že ukážeme, že Sněhurka je dítětem přírody. Vážně se mi moc líbil nápad, že je tak trochu hippiesačkou. A moc se mi líbí, jak stále nosí bílou.
Když jsme o tom mluvili, nikdo se ani nezmínil o tom, že nebudeme mít její typický kostým od Walta Disneyho z roku 1930. Chtěli jsme něco, co bylo víc ve stylu Johna Waterhouse.
Začali jsme s tím příběhem, když byla probuzená polibkem z pravé lásky. Můžeme se shodnout na tom, že v tom momentu už to byla žena, která viděla na tomhle světě různé hrůzy a není to nádherné, když ještě stále věří v lásku a stále vidí ve věcech krásu - a nedělá jí to krásnou? Líbí se mi ten nápad, že pochází z princeznovského světa a že byla rozmazlený spratek. A že jí to hodně stálo, aby se mohla státo touhle vyvinutou ženou. Nejsem si jistá, kam by Sněhurka - s disneyovským vzhledem - zapadala do tohoto konceptu. Ale myslím, že naopak můžete sledovat verzi od Walta Disneyho a vidět v něm příběh založený na příběhu z "Once Upon a Time".

Preferuješ hraní v pohádkovém světě, nebo ve Storybrooke?
Preferuju pohádkový svět, protože je takový extremní, dramatický. Pocházím z divadla a tohle je pro mě něco ohromného a tolik to podněcuje mou představivost. A je to úplně mimo rámec mých dosavadních referencí, takže pohádkový svět preferuju, protože je to zábavnější. Ale myslím, že moderní svět má také své výzvy. Tuhle roli bych vzala, i kdybych měla hrát jen Mary Margaret, protože uznávám ten její způsob boje se světem a myslím, že Mary Margaret ze mě dělá mnohem empatičtější ženu. A moderní svět miluju už jen kvůli tomu vztahu Davida a Mary Margaret.

Co říkáš na to, že je teď Sněhurka všude? Za chvíli s ní budou v kině dva filmy.
Vůbec netuším, čím to je. Vážně ne. Věděli jsme, že kolují nějaké scénáře už když jsme před rokem začali s natáčením. A tím nechci říct, že se oni inspirovali naším seriálem, protože to měli připravené už předtím. A jsou to velmi odlišené verze. Myslím, že v Mirror Mirror uvidíme spíš elementy z komedie a vím, že Snow White and the Huntsman je spíš akční film.
Jsem hrozně ráda, že se nesnažíme říct jeden a ten samý příběh. Ale vážně nevím, čím to je. Rozumím tomu, proč společnost - a především ta americká společnost - tolik tíhne k pohádkám. Je to dané i ekonomickou situací. Už jsme prozkoumali světy čarodějů a kouzelníků. Prozkoumali jsme světy upírů. A očividně chce publikum teď něco jiného. Ale v posledních deseti, dvanácti, patnácti letech reagovali velmi dobře na svět fantasie. Myslím, že to trochu odpovídá tomu, kde se naše společnost nachází. V jistém slova smyslu jsme z těchto moderních pohádek už vyčerpaní a tak se vracíme k originálu. Ale nevím, proč je to zrovna Sněhurka, kte které se teď tak často vrací. I když, jen a jen dobře pro ní.

Když mluvíme o moderních pohádkách, který z pohádkových konců z tvých romantických komedií preferuješ - "He's Just Not That Into You", nebo "Something Borrowed"?
Myslím, že preferuju spíš "He's Just Not That Into You". Miluju ten příběh, jak je vaše láska přímo před vámi a vy jí jen nevidíte. Miluju ten příběh.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rach-lefevre rach-lefevre | 9. března 2012 v 14:41 | Reagovat

Týjo..važně máš můj velký obdiv ..já na tak dlouhý text mám leda nervy to přečíst natož to přeložit! ještě kdžy říkaš 2krát ..to bych se zbláznila :)

2 CuMelKaa CuMelKaa | Web | 9. března 2012 v 14:45 | Reagovat

Ahojky konečně sem obevily fotky z plesu tak jestli chce mam je na blogu =)

Waw ta fotka je nezvyk jak ej namalovana atak =) a klanim se pred tebou ja bych to neprelozila ;)

3 Julli Julli | Web | 9. března 2012 v 15:46 | Reagovat

Moc pěkný rozhovor. Hlavně to jak říká, že studovala ty jednotlivé příběhy o Sněhurce a nebo to s tím oblečením myslím, že je skvělé, že vyzkoušeli něco jiného a nedali jí ten typický obleček Sněhurky. Jinak na ty filmy se Sněhurkou se moc těším ani sem si neuvědomila, že je letos "přesněhurkováno" ale to mi nevadí Sněhurka je skvělá postava :)

4 Patty Patty | Web | 9. března 2012 v 15:46 | Reagovat

Wow, takový rozsáhlý článek jsi překládala  dvakrát? Máš můj obdiv, protože kdybych to přeložila, pak se mi to nějak smazalo nebo něco se mi s tím stalo a musela bych to překládat podruhé, tak to bych s tím teda sekla.

5 ♥Verča ♥TVD♥ ♥Verča ♥TVD♥ | Web | 9. března 2012 v 15:48 | Reagovat

:-D  pěkný bloček :-)

6 Cenicienta Cenicienta | Web | 9. března 2012 v 15:52 | Reagovat

[1]: & [4]: Ono podruhé už to jelo rychleji, protože jsem věděla, co překládám. Ale stejně jsem byla tak znechucená, že jsem to po sobě neměla ani chuť číst. Takže je dost možné, že tam budou nesmysly. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama