Únor 2015

Edward Kitsis a Adam Horowitz mluví o druhé polovině 4. série

28. února 2015 v 17:45 | Patty |  Interviews
Jak už bývá zvykem, před novou epizodou se objevilo několik rozhovorů s výkonnými producenty. Spojila jsem je dohromady a přeložila jen to nejzajímavější (zbytek už jsme stejně několikrát viděli). Příjemné počtení.



Jaký časový skok nás čeká, až 4B začne?
Horowitz: 4B začíná pár měsíců po událostech ze zimního finále. Uvidíme, jak se všichno ve Storybrooku vrátilo k normálu a možná také uvidíme něco málo z toho, co se stalo mimo Storybrooke.
Kitsis: Zjistíme, jak se Gold srovnal s tím, že byl vykázán z města. Skrze flashback zjistíme, jak potkal a dal dohromady královny temnoty. Všechny tyto události povedou k několika překvapivým odhalením o Emmě a k odhalení velice temného tajemství, které mají Sněhurka a Krasoň.

Je toto temné tajemství propojeno s překvapivým odhalením o Emmě?
Kitsis: Rozhodně ano.
Horowitz: Věci, které plánujeme odhalit vycházejí z toho, co jsme již udělali. Jsou založeny na mytologii, kterou jsme vytvořili.
Kitsis: Týká se to doby před narozením Emmy.
Můžete nám říci něco o tom, jak máte v plánu zaměřit se opět na hlavní postavy?
Horowitz: Pokud jde o soustředění se na naše hlavní postavy, není to ani tak o tom, že do našeho světa přijdou vnější síly, ale o tom, jaký budou mít tyto síly dopad na naše postavy, co s nimi udělají a co udělají s jejich vztahy.
Kitsis: Chystáme se prozkoumat, co dělá hrdinu hrdinou a co zloducha zloduchem. Je to vážně takhle černo-bílé? Nebo existují i šedé zóny, které je vždycky mnohem zábavnější psát. Budeme pokračovat ve věcech, které jsme nakousli již během první poloviny série. Regina a Robin, Rampelník a Belle. Uvidíte mnohem více Sněhurky a Krasoně, Emmy a Hooka.

Co nám můžete říci o narážce na to, že by Emma mohla přejít na stranu zla?
Horowitz: Jedním z velkých témat zbytku série je, co dělá někoho hrdinou a co dělá někoho zloduchem, jaký je mezi tím rozdíl a naopak co mají společného. Emmě dlouhou dobu lidé říkají, že je Spasitelka a hrdina. Bude čelit tomu, že všechno není jen černé nebo bílé. Všechny naše postavy budou zápasit s myšlenkou dobra, a zla a ne pouze ve smyslu vnější hrozby, ale budou bojovat také sami se sebou.
Jaký je první Rampelníkův krok ve snaze dosáhnout svého šťastného konce?
Kitsis: Prvním krokem muže, který o všechno přišel je, dostat vše zase zpátky. Otázkou je jak. Víme, že momentálně se nachází v zemi bez magie. První epizoda je o tom, jakým způsobem chce vše získat zpátky. Jak už jsme naznačili v zimním finále, Rampelník zjistil, že Regina možná o nějakém způsobu ví, možná, že potřebují najít autora. Rampelník není jedním z těch lidí, kteří by se báli ukrást něčí dobrý nápad.

Může Belle někdy Rampelníkovi odpustit?
Kitsis: Jedna z dalších věcí, kterou během druhé poloviny prozkoumáme, je odpuštění. Může dobrý člověk učinit špatné rozhodnutí? Může špatný člověk učinit dobré rozhodnutí? Lze vzít špatné rozhodnutí zpátky a jak? To, co Rampelník udělal Belle je strašné. Tohle se nevyřeší květinami a písničkou.

Co nám můžete říci o Robinu Hoodovi?
Horowitz: Mohu říci to, že ho znovu uvidíte. Robin se vrátí, ale jak se vrátí, kdy a proč chci, aby zůstalo tajemstvím. Snad není potřeba říkat, že i přestože Robin opustil Storybrooke, nebyl zapomenut. Jeho přítomnost v epizodách pocítíte předtím, než se znovu objeví.
Zatímco Regina pracuje na tom, aby se s Robinem znovu shledala, dělá Robin to samé? Nebo jen přežívá v našem světě?
Kitsis: Na tuto otázku dostanete odpověď v epizodě, která je celá věnovaná Robinovi a jeho pobytu v New Yorku.

Co bude dál s Robinem a Reginou teď, když je pravděpodobné, že Regina bude čelit pokušení s příchodem královen temnoty.
Kitsis: Regina tento rok ukázala opravdu hodně disciplíny, když udělala správnou věc a nezabila Marianu. Z velké části si pokládá otázku, zda má vůbec cenu pokračovat v konání dobra, když z toho pro ni stejně nic dobrého nevzejde. Pokud jde o Robina a Reginu, tak to, co se stane, je jednou z našich nejoblíbenějších částí druhé poloviny série.

Kdy se vrátí Eion Baley jako August?
Horowitz: Uvidíte ho ve třetí epizodě 4B. (4x14)
Kitsis: Pokud hledáte autora, omrknete chlapa, který přijel do města s psacím strojem.

Ztratíme během druhé poloviny nějakou důležitou postavu?
Kitsis: Hlavní postavu? Dočkáte se nějaké smrti.
Od začátku série čekáme na vysvětlení, proč je Will Scarlett ve Storybrooku. Dozvíme se to konečně?
Horowitz: Uvidíme více Willa, dozvíte se více o jeho minulosti. Jak už víme, byl členem skupiny Robina Hooda, takže uvidíme více z jeho časů s Robinem.
Kitsis: Uvidíme, jak se Robin a Will potkali a uvidíme, jak se Will stal členem jeho skupiny. Ti, kteří viděli epizodu ve Once Upon a Time in Wonderland, zaměřenou na Robina a Willa zjistí, že to nebylo poprvé, co se potkali.

Můžete nám říci něco o Hookově spolupráci s Belle?
Kitsis: Zajímavé je, že Hook ji ve 2. sérii použil jako nástroj pro to, aby se pomstil Rampelníkovi, ale momentálně se oba nacházejí ve stejné situaci. Oba se Rampelníkem cítí zrazeni. Hook cítí spoustu viny za to, co udělal vílám a Belle je smutná, protože ji Rampelník oklamal. Uvidíme jejich spolupráci a to, jak se snaží napravit některé ze škod, které byly napáchány.

Uvidíme ve druhé polovině nějaké nové světy?
Horowitz: Ano a také některé staré.
Kitsis: Uvidíme znovu zemi Oz, dočkáte se Sherwoodského lesa a několika dalších překvapení.

Zdroj: EOnline, TV Guide
Přeloženo z anglického originálu.

Co se stalo v minulém roce, zůstane v minulém roce [17. kapitola] / 1. část

28. února 2015 v 10:13
Poznámka nad čarou: Jsme na konci, milí přátelé. Kapitola s číslem 17 je definitivně poslední. Cesta fiktivními událostmi roku, který v seriálu přeskočili, se touto částí dostává do finále. Musím se přiznat, že mi ta povídka bude asi chybět.
Každou kapitolu jsem pojmenovala po nějaké české písničce, ale tentokrát udělám malou výjimku. Vybrala jsem písničku Jigsaw od skupiny Marillion (to je moje srdcovka a jako kulisa k této kapitole se to perfektně hodí) a k ní přidávám pár veršů ze Skládanky od Nedvědů. Spojení těchto dvou je prosté - Jigsaw znamená puzzle nebo skládačka, takže tady to propojení bylo od začátku jasné. :)
Doufám, že si poslední kapitolu patřičně užijete. :)



__________________________________________________________________________________________

JIGSAW (SKLÁDANKA)


Co se stalo v minulém roce, zůstane v minulém roce [17. kapitola] / 2. část

28. února 2015 v 10:12
Regina smutně přivřela oči a opětovala Sněhurce stisk ruky. "A obě víme, jak moc jsem se tehdy mýlila, drahá."

Sněhurka se narovnala a sebejistě pronesla. "Ne, měla jsi pravdu. Daniel nebyl tvoje pravá láska. Tou je Robin."

Regina na ni vytřeštila oči ve zmatku, několikrát se nadechla k ubližujícímu komentáři, ale část jí chtěla Sněhurčiným slovům věřit. Pak by to totiž znamenalo, že svůj šťastný konec ještě pořád může někdy v budoucnu mít.

Snow pokračovala, když zjistila, že jí královna nemá, co odpovědět. "Věřím, že moje srdce může tlouct pro nás oba. Mám víru. Prosím, Regino, vzpomeň si na Henryho a věř!"

Regina stáhla rty a zamračeně hleděla na Sněhurčin odhodlaný výraz. Několikrát se nadechla a svěsila hlavu. "Znám vás tak dlouho, že možná dokážu uvěřit, že pokud může někdo sdílet jedno srdce, jste to vy dva."

Sněhurka si úlevně oddechla a objala svou nevlastní matku. "Davidovi to neříkej," dodala ještě, než zmizela na schodišti.

"Jasně, tvému manželovi, jehož života se to týká, to říkat nebudeme…" zabrblala Regina rozzlobeně, ale pak se vrátila zpět do komnaty.

Oblékala si jedny své černé šaty s tlustým modrošedým límcem za krkem a hlubokým výstřihem. Uhladila si zdobenou širokou sukni a pak chvíli pozorovala celou místnost. Měla k tomuto hradu zvláštní pocity. Když se sem před deseti měsíci vrátili, cítila pouhou nenávist ke všemu, co představovalo její dřívější život. A nejen ten Zlé královny, ale především dobu, kdy byla Leopoldova královna. Ale teď už ta zloba nebyla tak velká. Potkala tu Robina. Tady v Začarovaném lese si dali první i druhý první polibek, na vrcholku věže spolu poprvé strávili noc. A tady přímo na místě, kde teď stála, mu v podstatě řekla, že ho miluje. Ani tak ale nebrala hrad jako domov. Její "doma" bylo ve Storybrooku. A už to nebude trvat dlouho a konečně se tam zase vrátí. Při té myšlence ji bodl osten lítosti, když si uvědomila, jak bude trpět, až se… tedy lépe řečeno pokud se Emma vrátí i s Henrym a ten ji nepozná, protože si na ni nebude pamatovat. Všechno to několikrát zvážila, měla dost času, aby si na tu myšlenku alespoň částečně zvykla, ale teprve teď jí došlo, že až se ráno probudí v posteli ve své rezidenci ve Storybrooku, nejen že nebude vědět, co dělala poslední rok, nebude vůbec vědět, že poslala spasitelce vzkaz, aby je vyhledala. Takže její psychická příprava na příchod Henryho, pro kterého bude cizí člověk, byla vlastně zbytečnou ztrátou času, neboť její vzpomínky tentokrát zmizí stejně jako vzpomínky všech ostatních obyvatel Začarovaného lesa.

Regina prošla pustým hradem až do hlavní síně. Tam už stál David a zamračeně si prohlížel velký dubový stůl s kotlem a spoustou nedefinovatelných ingrediencí, které ledabyle ležely roztahané po stole.

"Kde je Sněhurka?" zeptala se Regina okamžitě, jak prošla dveřmi. Část šatů vláčela vzadu za sebou.

"Je na cestě," odpověděl David bez emocí.

Venku se pomalu stmívalo a hrad byl tichý, jako už dlouho ne. Většina lidí byla ve vesnicích u svých nejbližších. Ve zdech hradu zůstali jen Krasoňovi, Babička s Ruby, Bell s vílami a Robin se svými nejvěrnějšími muži. A podle bručounských zvuků z jedné malé komnaty u jídelny, Regina odhadla, že jeden či dva trpaslíci zůstali taky.

Naštěstí na princeznu nemuseli čekat příliš dlouho. V momentě, kdy se Sněhurka objevila v sále, se Regina chopila iniciativy a přešla ke stolu a vrhla se na přípravu Temné kletby. Cítila se zvláštně, když jí došlo, že celý proces vykonává naprosto bezmyšlenkovitě. Prostě jen po paměti brala do rukou přísady a házela je postupně do kotle, zatímco nechala magii, aby prostoupila místností a dělala svou práci při kouzlení.

David se Sněhurkou stáli v rohu komnaty v těsném objetí, tak aby mohl David hladit manželčino velké břicho. Regina si jich snažila nevšímat. Kletba byla sama o sobě dost složitá, nepotřebovala se nechat rozptylovat jejich dojemným loučením. Navíc měla stále v mysli slib, který dala Sněhurce. Vlastně jí odsouhlasila, že zlomí její srdce na dvě poloviny a pokusí se je zachránit oba, ale teď cítila rozhodně víc pochybností, než před pár hodinami, kdy spolu se svou nevlastní dcerou vedla rozhovor na toto téma.

"Hotovo," zavolala na ně královna, ale čelem se k dvojici neotočila. Čekala, až k ní David přijde sám. Slyšela Sněhurku tiše plakat, ale stejně svého muže následovala k vroucímu kotli. Regina si byla vědoma žalu, který musí Sněhurka cítit. Nezáleží na tom, že má plán, jak Davida přivést k životu. Rozdrtit jeho srdce bude bolestivé, ať už se jim Davida zachránit povede nebo ne.

Královna je pozorovala, jak si věnovali poslední polibek, pak už měla pocit, že byl celý svět jako v mlze. Provedla to, kvůli čemu tu byla. Bez emocí a s prázdným výrazem vyrvala Davidovi srdce a podala ho Sněhurce… Pak už se snažila celý proces nevnímat.

"Udělej to, prosím!" žadonila Sněhurka. Ležela v záplavě slz s Davidovou hlavou položenou ve svém klíně.

Regina se zhluboka nadechla, ale nakonec se k tomu činu odhodlala. Strčila ruku do Sněhurčiny hrudě a vytrhla i její srdce. S veškerým soustředěním, kterého v tento emotivní okamžik byla schopná dosáhnout, se zaměřila na rozpůlení jejího srdce, a když se jí to konečně povedlo, mohla i sama sobě přiznat, že jí možná taky zbyla ještě jakási jiskřička víry.

"Dokázala jsi to, Regino! Je živý, dýchá!" vzlykala šťastně Sněhurka a podpírala zmateného Davida, který se snažil pochopit, proč stále žije.

Regina se nemohla ubránit spokojenému úsměvu. Na prázdno polkla a cítila, jak ji zaplavila úleva. Rychlým krokem přešla místnost a viděla, jak se fialový dým šíří z kotle oknem ven do celého území, stejně jako viděla zelený kouř mířící od Rampelníkova zámku směrem k nim. To bylo Zelenino kouzlo.

"Měla bys jít za ním, Regino," zašeptala Sněhurka a David přikývl, zatímco objímal svou manželku.

Regina sklopila zrak a na pár vteřin přemýšlela, jestli by nebylo lepší utéct někam, kde bude sama, ale pravdou bylo, že právě teď netoužila po ničem tolik, jako po doteku jejího zloděje. Sebrala ze stolu malou lahvičku a rozběhla se chodbou pryč od Krasoně i Sněhurky. Část šatů držela vysoko v dlani, aby se jí dlouhá sukně nepletla pod nohy a ve druhé svírala lahvičku s tekutinou, kterou potřebovala doručit Emmě. Tento plán promýšlela několik dnů. Vyčarovala na lahvičce nálepku s nápisem: "uleví od migrény i menstruačních bolestí, nevhodné pro mladistvé do 15 let". Doufala jen, že dokáže odhadnout přesný okamžik, kdy použít směrovací kouzlo, aby lahvičku přenesla k Emmě. Musela vyčkat na moment, kdy ji bude pohlcovat kletba, ale zároveň před tím, než se k ní dostane Zelenina magie, po které by mohla zapomenout, co s onou nádobkou chtěla udělat.

Brala schody po dvou, protože si nebyla jistá, kolik má ještě času. Když uviděla dveře vedoucí do jeho komnat, tiše zatáhla za kliku a dobře udělala, protože uviděla Robina, jak mlčky sedí vedle Rolandovi postele, kde chlapec spal klidným, dětským spánkem.

Stála beze slov opřená o dveře a čekala, jestli si zbojník všimne její přítomnosti. Jako nějakým kouzlem měl Robin nutkání podívat se ke dveřím a to co uviděl, zahřálo jeho srdce, jako nic jiného na světě. Okamžitě překonal vzdálenost mezi nimi, uchopil ji kolem pasu a toužebně spojil jejich rty. Regina ho okamžitě objala kolem krku a vytáhla se k němu ještě blíž, jako by jí snad mohl uletět, kdyby povolila stisk. Mezi polibky se přesunuli z komnaty na balkón, aby nevzbudili Rolanda.

Robin se pak pomalu odpoutal od královniných rtů a položil si čelo na její. Zrychleně dýchal a hladil Reginu po zádech. Druhou ruku měl zamotanou v jejích vlasech. Oba měli zavřené oči a jediné, co vnímali, bylo teplo jejich těl.

Regina promluvila jako první. "Je živý! David," dodala, když se Robin nechápavě zamračil. Při zmínce princova jména se ale povzbudivě pousmál a políbil Reginu na čelo.

"Věděl jsem to. Věděl jsem, že to dokážeš," usmál se na ni a ji okamžitě upoutaly jeho roztomilé dolíčky ve tvářích.

"I tak mám pořád pocit, jako bych se nemohla nadechnout."

Robin ji znovu políbil a nechal jejich rty spojené, dokud se potřeba vzduchu v plicích nestala nesnesitelnou. "Jak dlouho může trvat, než se v té druhé zemi znovu potkáme?" zeptal se najednou.

Regina odvrátila zrak, než se přiměla k odpovědi: "Ne víc, než pár dní, je to malé město."

"Pak se není čeho bát," vydechl Robin a snažil se vnímat každý pohyb jejích mimických svalů, aby pochopil, na co myslí.

"Zapomene na sebe, zapomeneme všechno," zašeptala roztřeseným hlasem Regina a bylo vidět, jak se za svou nynější slabost stydí.

Robin jí podepřel bradu a donutil ji, aby se mu dívala do tváře. "Postav se rovně, podívej se mi do očí a řekni sbohem," požádal ji jemně a Regině v tom momentě začaly téct po tváři nezastavitelné slzy. Zakroutila hlavou v nesouhlasu.

"Podívej se mi do očí a řekni sbohem," zopakoval a nedovolil jí, aby uhnula pohledem. Ale když stále mlčela, pokračoval uklidňujícím hlasem: "Tohle je jen část skládačky, Regino. Měl jsem tě v hlavě od prvního okamžiku, kdy jsem tě spatřil, takže si nemyslím, že budu mít problém, zamilovat se do tebe podruhé," pokračoval s náznakem úsměvu a potěšilo ho, když viděl i její smělý úsměv.

"Tomu opravdu věříš?" zeptala se pak, když se ujistila, že je její hlas dost silný.

"Celým srdcem, Regino. A kdybych na to náhodou chtěl zapomenout, tak tohle," a pokynul bradou k zápěstí s tetováním, "mi říká, že to tak bude. Budeme mít další první polibek, další první noc, až se nám pak nakonec vrátí vzpomínky, já se budu v hloubi duše usmívat tvým pošetilým pokusům ode mě znovu utéct, protože osud tě utéct nenechá, Veličenstvo, nakonec nás vždycky svede dohromady," zakončil monolog Robin a Regina jen přikývla a znovu se mu vrhla na rty.

"Bože, už teď se mi stýská, pitomej čas…" zaklel Robin a jeho královna se zasmála téhle reakci. Pak už viděli, jak se k nim blíží směsice fialového a zeleného dýmu, a tak se k sobě ještě naposledy přitiskly v hladovém vášnivém polibku a Regina upnula svou mysl k tomu krásnému pocitu, který v ní Robin vyvolával, a směřovala energii k magii, aby mohla vyslat kouzlo k Emmě. Lahvička vteřinu na to zmizela a jejich propletená těla zahalil barevný kouř.

"Yesterday starts tomorrow, tomorrow starts today." Rampelníkova poslední slova, než ho stejně jako celý Začarovaný les pohltila magická clona.


-konec-

Pár slov na konec: Tak a je to. Ukončila jsem rok v Začarovaném lese tak, jak bych si já přála, aby to skončilo. Čím dál víc mě mrzí, že se ze Začarovaného lesa vrátili zpátky. No řekněte sami, k čemu ten Storybrooku vlastně je? K ničemu… Začarovaný les má mnohem víc potenciálu, ale bohužel, seriál tvoří Edwam, takže nám nezbývá nic jiného, než se s jejich pohledem na situaci vyrovnat. :) OUAT zdar! A sejdeme se u něčeho dalšího, co Edwam odbudou a já to budu chtít pozměnit podle sebe. ;)

Děkuji za všechny komentáře a blahopřeju všem, kteří se prokousali všemi kapitolami až k tomuto bodu.

[1. část] [2. část]

Barbara Hershey se vrací

28. února 2015 v 9:31 | Patty |  Spoilery


Ve druhé polovině 4. série nás čeká návrat další známé postavy.

Výkonný producent Edward Kitsis potvrdil, že se vrátí Barbara Hershey a zopakuje si roli Cory, matky Reginy. Coru v podání Barbary jsme naposledy viděli v epizodě 2x16 "The Miller's Daughter," kde ji Sněhurka zabila. Detaily týkající se jejího znovu objevení v seriálu zveřejněny nebyly.

EW Spoiler: Robin/Regina

28. února 2015 v 8:00 | Patty |  Spoilery
Potřebuji nějaké informace o Robinovi a Regině předtím, než se Once Upon a Time vrátí.
- Max

"Až se seriál vrátí, zjistíte, že Robin a Regina spolu nemluvili od chvíle, kdy Robin opustil město. Postačí, když řeknu, že královny temnoty přijedou do města otestovat Reginino odhodlání. Regina tenhle rok opravdu prokázala, že je v ní dobro, když Marianu nezabila," říká výkonný producent Edward Kitsis. "Ale z velké části uvažuje nad tím, proč koná dobro, když z toho pro ni stejně nevzejde nic dobrého? Co se týká Robina a Reginy, tak to, co se stane během druhé poloviny série je jednou z našich nejoblíbenějších částí 4B."

GMA & Live with Kelly & Michael - February 27th, 2015

27. února 2015 v 17:40 | Patty |  Gallery update

V neděli bude po tří měsíční pauze odvysílána nová epizoda Once Upon a Time a tak Lana začala s propagací seriálu. Dnes ráno byla hostem v ranní show Good Morning America a hned poté byla také hostem v show Live with Kelly and Michael, kde byla během rozhovoru odhalena také fotografie z Laniny svatby.

GMA.jpg GMA.jpg GMA.jpg GMA.jpg

KellyandMichael.jpg KellyandMichael.jpg KellyandMichael.jpg KellyandMichael.jpg

GALLERY LINKS:
Appearances > 2015 > February 27th - Good Morning America (1x)
Appearances > 2015 > February 27th - Live with Kelly and Michael (1x)




Script Teases: 4x12 Darkness on the Edge of Town

26. února 2015 v 21:35 | Patty |  Spoilery
Na internetu bylo zveřejněno několik úrývků ze scénáře k epizodě "Darkness on the Edge of Town." Tentokrát je to něco trošku jiného, než na co jsme zvyklí od Adama Horowitze, takže se můžete pustit do hádání, kdo kterou větu (a komu) říká :)

1. Je na čase, aby i darebáci dostali svůj šťastný konec.

2. Tvůj život stojí za houby.

3. Byl/a jsi zaslepen/a láskou.

4. Máš bod ve sloupci hrdina.

5. Vím, že to zní šíleně.

6. Nikdy se nevrátím tam, kde jsem začínal/a.

7. Tohle není naše první hra s příšerami.

8. Láska je zbraň stejně nebezpečná a přesvědčivá jako magie.

9. Dobyl/a jsem říši v kratším čase.

10. Nejsi unavený/á z toho, že se citíš obyčejně?

11. Rampelník z nás dostal to nejlepší.

12. Mrzák, zbabělec s opravdovou schopností zemřít.

13. Dávej si pozor na číhející piráty.

14. Odcházím s mou cenou.

Temné kráľovstvo [4. kapitola]

26. února 2015 v 19:55

Prvé stretnutie

Hneď po tom, čo sa rozdelili, sa dvaja osamelí jazdci vrátili naspäť na temnú stranu. Bolo to pre nich omnoho jednoduchšie. Cesta bola oveľa kratšia a nemuseli sa tu obávať nájazdov kráľovniných vojakov. Na atmosféru lesa si už zvykli, takže im nerobilo žiadne problémy postupovať k rieke Drown. Aj tak im to zabralo dva dni. Les bol v tme ešte hrôzostrašnejší, ako za "denného" svetla. Po západe slnka si rozložili veľkú vatru a nedbali na to, či ju niekto uvidí. V lese sa totiž rozhostila tma ako vo vreci a zo všetkých strán ich pozorovali červené oči. Pokiaľ chceli odohnať vlkov museli sa držať pri ohni a ten udržiavali po celú noc.

O dva dni, pred obedňajšou páľavou, dorazili k rieke. Na ich prekvapenie nepotrebovali žiadny bor ani kompu. Cez rieku sa totiž klenul most z narýchlo zbitých hrubých brvien. Bol z časti poškodený, obhorený a hlavne plný šípov. Väčšinou tu boli zastúpené tri farby koncových pierok: čierna, červená a žltá. Nad všetkými však prevažovali tie žlté. Musela sa tu odohrať bitka medzi osadníkmi a Snehuľkinými vojakmi.

Opatrne prešli po moste na druhý breh. Regina otvorila Temného mapu, aby sa lepšie zorientovala v Sherwoodskom lese. Už ju chcela zavrieť a odložiť, keď v tom si všimla, že v mieste, kde predtým most nebol, sa ako zázrakom objavil. Regina sa pousmiala nad čarovnou mapou. "Meškáš" pomyslela si. Popchla svojho koňa a spolu s Robertom vkročili do lesa.

Držali sa ďalej od širokých ciest a radšej sa predierali húštím. Neboli už ďaleko od tábora, pretože začali spoznávať znaky, ktoré im na mapu naznačil Temný. Regina už nedočkavo hnala koňa rýchlejšie, ale po pár metroch sa zastavila. Nepočula odozvu kopýt druhého koňa. Natočila sa v sedle a uvidela Roberta, ako sedí na koňovi s rukami vo vzduchu. Na hlavu mu mierili z každej strany štyria zbojníci kušami. Aj ona bola obklopená chlapmi s lukmi, mečmi a kušami. Nebála sa, očakávala ich.

"Hľadáme Vášho vodcu Robina Hooda" povedala sebavedomo. Zbojníci si vymenili pohľady. Prestali na nich mieriť a vytiahli dve špinavé šatky.

"Musíme Vám zaviazať oči, aby ste nevedeli cestu do tábora" oznámili a mávali im šatkami pred nosom.

"Ste blázni, keď mi chcete na tvár dať tú zavšivavenú látku. Ja už dávno poznám cestu do tábora. Nepotrebujem Vás, idiotov k tomu, aby som sa tam dostala" sarkasticky zavrčala a jemne zatlačila koňa do slabín. Naznačila Robertovi, aby ju nasledoval a sprevádzaná prekvapenými pohľadmi vošla do tábora.

Naskytol sa jej fantastický pohľad. Na stromoch boli vybudované domy, ochodze a spájali ich lanové rebríky. Bol tu vodný mlyn, ktorý privádzal čerstvú vodu až k domom. Pod stromami boli ohrady s hospodárskymi zvieratami a vládla tu prísna organizácia. Každý na chvíľu zastavil svoju činnosť a prekvapene si ju obzeral. Chcela sa spýtať prvého človeka, kde nájde ich veliteľa, ale nestihla ani otvoriť ústa, keď sa za ňou ozvalo volanie:

"Robin, Robin, prišla tu za tebou návšteva!"

Z domu, ktorý bol ako jediný na zemi, umiestnený medzi dvoma jedľami, vyšiel muž s hnedými vlasmi a veľkým lukom v ruke. Obaja jazdci zosadli z koňa. Nechopili sa však zbraní. Potrebovali zbojníka dostať na svoju stranu. Regina k nemu pristúpila bližšie. Pri pohľade do jeho modrých očí mala zvláštny pocit, akoby ho už dávno poznala. Aj Robin mal rovnaký pocit, keď uvidel túto nádhernú ženu s čiernymi vlasmi a čokoládovými očami, ako nebojácne vošla do tábora v mužskom oblečení.

"Kto si a prečo ma hľadáš?"

"Volám sa Regina a ty musíš ísť so mnou."

Robin prekvapene zaklipkal očami. "Už som o tebe počul. Aj o tvojej matke. Aj o tom, čo sa ti stalo. Ale musím sa spýtať. Naozaj si zabila Snehuľkinho otca?"

Regina prevrátila očami a potriasla hlavou. "Nie" povedala rozhodne "zabila ho ona sama. Mne vzala troch ľudí, na ktorých mi záležalo."

"Prepáč, musel som sa spýtať" a na ústach sa mu objavil šibalský úsmev. Regina na sucho prehltla. Takýto zvláštny pocit nemala už dávno.

"Tak prečo si za mnou prišla?"

"To je dlhý príbeh" vydýchla unavene. Robin pokynul mužom, aby sa postarali o kone a im ukázal domy, v ktorých sa mohli osviežiť a prezliecť. Zároveň ich pozval na večeru, pri ktorej mu povedia dôvod svojej návštevy.

Regina sa konečne po dlhej ceste upravila. Na sebe mala obtiahnuté čierne nohavice, vysoké jazdecké čižmy, bielu blúzku a modrý plášť. Vlasy si nechala rozpustené, len niektoré pramene si vzadu zachytila. Keď sa blížila k stolu, Robin z nej nemohol spustiť oči. Nikdy nevidel krajšiu ženu. Čosi ho k nej tiahlo, no nevedel to popísať. Sadla si a prijala ponúknuté jedlo a víno. Po spoločnej večeri ju Robin vyzval, aby mu všetko rozpovedala. Keď skončila, pri stole sa rozhostilo ticho. Robin chvíľu uvažoval so založenými rukami.

"V poriadku. Pôjdem s tebou. No nie sám. Bude to ťažká výprava a bude sa nám hodiť každá pomocná ruka. Toto" položil ruku na rameno muža sediaceho pri ňom "je môj brat Will Scarlet a ten oproti nemu, je môj verný ochranca Malý John."

Regina si očami prezrela oboch. Malý John mal skoro dva metre a Will sa usmieval rovnako šibalsky ako jeho brat.

"Ale na niekoho si zabudol braček" žmurkol na brata Will. "Pôjde s nami aj Marianna" chytil za ruku peknú ženu sediacu pri svojom boku. "Aby ste pochopila Milady" začal vysvetľovať "Malý John, no, to Vám nemusím vysvetľovať. Ja otvorím každú zámku vo všetkých piatich kráľovstvách a moja žena je druhý najlepší lukostrelec."

"Je to pravda?" obrátila sa na ňu Regina.

"Áno" odpovedala spolu s Robinom. Spolu sa na seba usmiali. Marianna jej ukázala svoj tulec so šípmi ukončenými červeným perím. Regina ich už videla pri zborenom moste. Súhlasila s ďalšími účastníkmi výpravy a potom sa všetci v uvoľnenej atmosfére bavili až do noci.

Skoro ráno, po úsvite, bola skupina pripravená na cestu. Zbojníci sa rozlúčili s ľuďmi z tábora a pobrali sa po prúde rieky do krajiny kráľa Eridura - krajiny trpaslíkov. Robin ich bez zaváhania viedol lesom. Regina si po ceste všimla na jeho chrbte tulec so šípmi so žltým perím. "Takže to bola len jeho zásluha, že sa kráľovnini vojaci nedostali do lesa" uvažovala.

V diaľke už počuli hrmenie vodopádov. Plačúce sa im hovorilo preto, lebo skaly, po ktorých stekala voda, pripomínali tvár ženy, z očí ktorej sa rinuli slzy. Boli však veľmi zradné, pretože pod vodou bolo veľa ostrých skál. Jediná cesta dole bola v strmom zráze, takže museli zosadnúť z koní a pokračovať pešky. Postupovali veľmi pomaly, každý krok bol veľmi zradný. Ako sa približovali k Eridurovmu kráľovstvu, stromy začali nahrádzať kriaky a pekné zelené lúky nahrádzala kamenistá krajina.

Pred sebou uvideli samé skaly, kaňony, veľké otvorené diery a drevené lešenia. Niektoré už neprežili tok času, ale všetko tu malo spoločnú jednu vec. Vytvorila to ľudská ruka. Postupovali ďalej do vnútrozemia, ale zatiaľ nevideli jediné mesto, jedinú dedinu. Až po dvoch dňoch cesty sa pred nimi zjavilo vysoké opevnenie s ochodzami a strážnymi vežami obitými ostrými bodákmi. Vstúpili cez majestátnu bránu do mesta prekypujúceho životom. S úžasom v očiach si prezerali trhy so všetkým, čo trpaslíci vyťažili zo zeme. Boli tu uličky zlatníkov, šperkárov, uhliarov, záložne a výmenné trhoviská. Mihali sa tu námorníci, piráti, vojaci, bohatí obchodníci, ale aj trpaslíci, ktorích ste rozoznali podľa ich nezameniteľných pletených čiapok. Čiapka mala farbu podľa toho, k akej rodovej hierarchii trpaslík patril. Takže tým vytvárali nezameniteľný kolorit.

Skupina však postupovala ďalej k uliciam s hostincami. Tam sa mal nachádzať Frfloš. Predierali sa davom a zisťovali, kde sa nachádza najlepší hostinec vyhradený len pre trpaslíkov. Ľudia ich navigovali k obrovskej budove, ktoré spredu vyzerala veľmi ošarpano. Zoskočili z koní, vzali si svoje zbrane a vkročili dnu. Chvíľu im trvalo, kým si ich oči zvykli na prítmie. Potom však zistili, že je v miestnosti dosť svetla, ale hmlovú clonu vytvára dym z fajok, ktoré tu fajčili skoro všetci. Pri pohľade dovnútra sa Regina skoro rozosmiala. Za stolmi sedeli muži rôzneho veku a postavy s pletenými čiapkami vo farbách od výmyslu sveta. Bolo to komické, pretože keby tu bol zelený koberec, vyzerali by ako ozdoby na stromčeku.

Všetka vrava pri ich príchode utíchla. V tichu, ktoré sa rozhostilo, by ste počuli bzučať komára. Regina sa oddelila od skupinky a oznámila do ticha:

"Hľadáme Frfloša." Jej hlas tu znel akoby kričala. Žiadna odozva sa však neudiala. Všetci trpaslíci na ňu len nemo hľadeli. Bolo to tak, ako povedal Temný. Budú držal spolu.

"Nechceme mu ublížiť. Len sa s ním potrebujeme pozhovárať" skúšala miernejší tón.

"Frfloš tu nie je" ozvalo sa z miestnosti. "Zomrel" pridal sa druhý hlas.

"Tomu neverím. Viem, že žije. Inak by ma Rampelstiltskin za ním neposlal" nahnevane zavrčala. V hostinci sa prvýkrát od ich príchodu rozhostil šum.

"Kto ste?" ozvalo sa úplne zozadu.

"Volám sa Regina a prišla som z Viliamovho kráľovstva. Toto je Robin Hood a.. " nedostala sa ďalej, pretože zo šumu v hostinci sa stal hluk.

"Ticho!" ozvalo sa zozadu a každý okamžite stíchol ako mávnutím čarovného prútika.

"To môže povedať každý. Vieme predsa, že je Snehulienka zákerná a všetkými masťami mazaná. Hľadá Frfloša preto, lebo sám zmasakroval celý jej regiment" hlas zozadu sa postavil a s ním aj dvadsať ďalších. Regina pevne zovrela otcov meč, ktorý bol ešte stále pripevnený k jej opasku.

Postavy sa pomaly približovali a to, čo sa zdalo ako palice, boli v skutočnosti špeciálne upravené krompáče. Už neslúžili na kopanie v zemi. Teraz to boli smrteľné zbrane. Najmocnejší z nich schytil krompáč do oboch rúk a v očiach mal nepoddajnosť.

"Ja som Frfloš a kráľovná ma nikdy nedostane!" zvolal a vrhol sa spolu s kumpánmi na Reginu a ostatných. Regina v okamihu vytasila meč a odrazila prvý útok. Pohybom meča vrazila krompáč druhého útočníka do zeme a kolenom mu silno kopla do brucha. Rýchlo sa otočila a rukoväťou tresla tretieho do tváre. Robert ju kryl od chrbta, ale Frfloš ho prekvapil a vrazil mu krompáč do stehna. Na jeho výkrik sa Regina otočila a tupou stranou čepele udrela Frfloša do čela. To ho na chvíľu ochromilo, ale svoj krompáč nepustil. Až keď mu tupou stranou silno klepla po prstoch, tak mu krompáč vypadol z rúk. Namierila mu meč na hlavu a hrozivo precedila pomedzi zuby.

"Prisahala som, že týmto mečom zabijem Snehulienku za vraždu môjho otca a snúbenca, ale ver mi, že keby ma za tebou neposlal Temný, už by si ho mal vrazený vo svojej sprostej gebuli" a nenávistne ho prebodávala pohľadom.

V tom okamihu sa všetci trpaslíci postavili a povyťahovali svoje zbrane. Avšak predtým, ako sa stihli vrhnúť na návštevníkov sa Robin rozhodne postavil pred Reginu.

"Ja som Robin Hood!" zvolal s napätým lukom. "A určite všetci viete, že môj šíp nikdy neminie svoj cieľ. Takže buď zložíte svoje zbrane, alebo skončíte s mojím šípom v tele. Vyberte si" a uhrančivým pohľadom hypnotizoval dav. Marianna sa postavila s pripraveným lukom vedľa neho a z druhej strany mu sekundoval Will s mečom a Malý John s obrovskou palicou obitou klincami.

Na všetkých to zapôsobilo ako blesk z jasného neba. Všetci zamrzli a upierali pohľad na svojho vodcu, ktorému na hlavu ešte stále mieril Reginin meč. Frfloš škrípal zubami a uvažoval.

"Prečo ťa za mnou Temný poslal?" spýtal sa napokon. Regina zložila meč a zhlboka si vydýchla. Toto bol dobrý začiatok.

"Máš ma sprevádzať k Merlinovi" povedala pokojne. Frfloš na ňu vyvalil oči a v hostinci sa znova ozval veľký šum. Takúto správu nik nečakal.

"Ale prečo mňa? Máš tu predsa plno iných bojovníkov. Ja nemám rád cestovanie. Mne je tu dobre. Prečo by som mal spať niekde na tvrdej zemi, keď mám mäkkú posteľ? Ešte tam prechladnem. Čo keď po ceste nebude nikde poriadny hostinec, kde robia opekanú slaninu?" sťažoval sa s odutými perami. Regina len krútila hlavou. To meno na neho presne sedelo. Trpaslík si všimol jej pobavený pohľad, zamračil sa a odovzdane povedal:

"Dobre. Keď ma tak veľmi prosíš, tak pôjdem."

Všetci sa pred cestou posilnili a oddýchli si. Robertovi ošetrili ranu, ale už nebol schopný cesty. Regina ho preto s ťažkým srdcom musela nechať tu a spoliehať sa na trpaslíkov, že ho v poriadku dopravia domov.

Vyrazili znova na cestu po nehostinnej krajine. Prvú noc si vytvorili tábor pri starom povrchovom lome. Vytváral skvelú skrýšu pred búrkou aj pred divými zvieratami. Prvú hliadku mal Will. Robin pripravoval kávu a ostatní si pripravovali svoje lôžka. Trpaslík, nezahanbujúc svoje meno, sa znova sťažoval.

"Mal som doma krásnu mäkkú posteľ. Teraz mám spať na tomto kamení. Môj boľavý chrbát. A je mi zima. Budem mať z toho určite zápal pľúc. Mal som radšej zostať doma" mrmlal si popod nos.

Všetci sa nad jeho poznámkami len uškŕňali. Regina sa vrátila od svojho koňa, ktorého bola vytrieť dosucha a prisadla si k ohňu. Robin sa posadil vedľa nej a podal jej hrnček plný horúcej kávy. Vtedy si všimla jeho tetovania. Pred tým nemala tú možnosť, lebo si nikdy nevysúkal rukávy na košeli. Položila svoj hrnček na zem, chytila ho za pravú ruku a so záujmom si prezerala jeho predlaktie.

"Odkiaľ to máš?"

"Ani neviem" mykol plecami zbojník. Neodtiahol však ruku. Jej dotyk bol veľmi príjemný a až v končekoch prstov na nohách cítil, ako jej prsty kopírovali kresbu na jeho koži.

"Budete sa tam Vy hrdličky prezerať ešte dlho?" zamrmlal za nimi Frfloš. Regina ihneď pustila Robinovi ruku, vzala si svoju kávu a pohľad sa snažila upierať do ohňa. Po dlhom čase sa cítila trápne. Robin mal ten istý pocit.

Akonáhle vyšli na druhý deň spoza skál, čakal ich úchvatný pohľad na majestátnu stavbu. Predkovia museli byť veľmi dobrí remeselníci. Priepasť, ktorá mala niekoľko sto metrov dokázali preklenúť visutým mostom, ktorý prežil bez ujmy niekoľko desiatok rokov. Na oboch stranách rokliny stáli mohutné piliere s hrubých dubových trámov. Do priestoru rokliny čneli vodorovné trámy, ktoré boli podopreté rozperami a navzájom pospájané. Zo spodnej časti pilierov vychádzal jeden rad lán, na ktorých boli pripevnené dosky. Druhý rad lán vytváral zábradlie, ktoré bolo každé dva metre previazané s prvým radom. Posledný, tretí rad, bol priviazaný úplne hore na pilieroch a presne v strede bol zviazaný s oboma predošlými radami. Vytváral akési upevňovacie lano na zabezpečenie stability.

Museli si však urobiť tábor, pretože sa začalo pomaly stmievať. Nechceli riskovať prechádzanie ponad roklinu v tme. Zároveň si museli doplniť zásoby vody, pretože ich čakala prvá nebezpečná prekážka. Našťastie Frfloš poznal všetky pramene v tejto krajine a tak nemali problém ani s napojením koní.

Po rannom rozbresku zviazali kone dlhým lanom, aby šli pokojne za sebou. Na sedlá im pripevnili vaky s vodou. Ako prvý išiel Will s koňmi. Opatrne skúšal každý trám. Ostatní vyčkali až bude v polovici mosta a šli za ním. Nechceli priveľmi preťažovať laná. Will už prešiel v zdraví na druhú stranu rokliny, ale oni boli ešte len v strede visutého mosta. Odrazu zacítili ako sa laná otriasli. Pozreli sa dopredu, ale Will s nimi nič nerobil. Stál na okraji rokliny, mával rukami, ukazoval na druhú stranu a niečo vykrikoval. Avšak hluk rieky pod ním prehlušil všetko ostatné. Otočili hlavy na druhú stranu, kde ukazoval. Pri nosných trámoch, tam kde sa uväzovali laná, stáli vojaci Zlej kráľovnej a s hurónskym rehotom ťali svojimi mečmi do lana, ktoré tvorilo zábradlie mosta.


-pokračovanie nabudúce-


Sneak Peek #2: 4x12 Darkness on the Edge of Town

25. února 2015 v 21:40 | Patty |  videos › sneak peeks
Nová ukázka z epizody "Darkness on the Edge of Town" s Emmou a Reginou, ve které Emma najde stránku s Robinem a Reginou z pohádkové knihy.